Obálka se zlatým lemem - 4.kapitola

6. srpna 2011 v 20:46 | Kurushimi |  Obálka se zlatým lemem

Bylo právě poledne. Slunce bylo schované za velkými šedými mraky. Na obzoru sníh splýval s oblohou. Nebylo možné poznat, kde je země a kde obloha. Konoha se halila do pozvolného přítmí. Kdo nemusel, nevycházel ze svého domu, z teplíčka. Venku mrzlo, až praštilo. Bylo tam nejméně mínus dvacet stupňů a rampouchy byly všude, kam se jen každý podíval. Spousta lidí spěchala ulicemi za svými přáteli, kteří je uvnitř svých domů vítali horkým nápojem.
Tsunade stále seděla za svým stolem, pomalu upíjela své saké a přemýšlela. Musí poslat někoho, kdo se bude o sebe umět postarat. Kdo umí bojovat a také, Tsunade se ušklíbla, musí být dost přitažlivý, aby nepřátelé prozradili své nejtajnější informace.

Shizune jako jediná, zabalená do huňatého kožichu, se brodila vichřicí. V duchu nadávala na Hokage, jak si to pěkně zařídila, že ona bude sedět za svým stolem a popíjet saké, zatímco Shizune bude mrznout venku. Zastavila se u jednoho z honosných domů a zaklepala. Ona byla první a také nejvhodnější adeptka. Doufala, že ji přijme a uposlechne rozkaz Hokage.

Ambiciózní žena právě usoudila, že by si mohla chvilku schrupnout, aby nabrala sil. Zrovna v ten moment zaklepal někdo na dveře. Tsunade naskočila na čele žíla a poněkud podrážděně vyzvala neznámé, aby vstoupili. Dovnitř se naskládalo celkem jedenáct lidí, v čele s Shizune. Tsunade po všech přítomných přejela pohledem. Pět žen, pět mužů, jedna mise, pět párů, deset lidí. Tsunade si povzdechla.
"Takže. Jste tu kvůli misi typu S. Teď, prosím, ještě než začnu, rozdělte se do dvojic. Muž a žena, prosím." Prohlásila. Zmatení ninjové se tedy rozdělili. Blondýnka vyčkávala.
"Dobrá tedy…" Tsunade začala vysvětlovat, o co jde. Vysvětlovala, jak a co by měli udělat, co by měli zjistit, a také, jak se obléct. Hokage pochopila, že i na tomhle si musejí dát záležet. Všichni byli vyjevení, ale nakonec souhlasili. Všichni se zúčastní té nebezpečné mise.

U Akatsuki už bylo všechno vyřešené. K nelibosti všech ostatních mužů Kate souhlasila, že doprovodí Itachiho na ten bál. Trochu se potloukli, poprali, padaly sprostá slova, ale nakonec se tak nějak usmířili. Teď seděli kolem oválného stolu (tentokrát i se ženami) a dohadovali se (opět) co si vzít na sebe a jak to sehnat. Protože oni byli přeci Akatsuki, takže si nemohli dovolit jít jen tak v něčem. Kakuzu, se slzou v oku, povolil až nebeské výdaje na oblečení a upadl do hluboké deprese. Nakonec se usnesli také na spoustě dalších věcí, jako například, že musejí zajít až za krajnosti k získání informací. Byli si jistí, že dokážou prohlédnout masky, do kterých se nepřátelé obléknou…

Kurushimi se trochu zamračila, když ji do nohou začal pronikat chlad. Než je zlehka ponořila do ledového jezírka, obalila je chakrou, aby neumrzla. I přesto ji nohy mrzly, byla opravdu pořádná zima. Pomalu se zvedla a s další vlnou ničivé vichřice zmizela z mýtinky. Květy modrých růži se okamžitě opět zatáhly do poupat. Jejích paní odešla, už neměly pro koho kvést.

Objevila se v jedné z mnoha jeskyň. Pomalu našlapovala na kluzké kamení a přeskakovala s ladností velké balvany. Ze stropu se ulomilo pár velkých rampouchů, zneškodnila je vějíři s lemem z nejkvalitnější a nejvybroušenější oceli. Sekaly lépe než katany. Pokračovala dál, až do nitra jeskyně. Zde už nefoukala taková vichřice. Cesta se mírně svažovala, ale černovláska zahnula vpravo ke zdi. Dotkla se jednoho místa na skalní stěně a vějířem naznačila gesto podobné mávnutí. Pak bez obav prošla skalní stěnou. Ocitla se v hřejivém pokoji. Na jedné ze dvou postelí, které zde byly, spala další černovláska. Kurushimi jí zatřásla a radši o krok ustoupila. Černovláska, skoro na vlas podobná jako Kurushimi, sykla jejím směrem něco velice neslušného. Kurushimi se posadila na druhou postel a v klidu jí řekla, že jdou na ples, stejně jako Emi, třetí z nich, jenže ta o tom ještě neví.
"Ale brzo dozví…" pronesla Tora a chvilku se soustředila.

Orochimaru opustil svou monumentální síň po všech směrech a teď ležel v tajuplné posteli v tajuplné místnosti s tajuplnými obrazy a tajuplnými svícny. Měl rád jednotvárnost. Poslal pro Kabuta před chvílí a ten mu už teď (jakmile zavrzaly dveře) přiváděl deset lidí.
"Shinju, má milá." Usmál se škodolibě jako had, jak to uměl jen on a hadi (ale ti se nesmějí což Orochimarovi dalo punc jedinečnosti). Dívka nereagovala. Orochimaru se tedy s dalším šklebem (teď už stoprocentně originálním) dal do vysvětlování.
"Karin, Kenshine, Shinju a …" začal vyjmenovávat přítomné a potom je propustil. Museli si přece vymyslet (měli to nakázané) nějaký skvělý kostým. Dalším příkazem bylo, aby jejich kostým měl něco z hadovitosti, což jim značně zúžilo výběr (a také přivodilo Kabutovi nervový kolaps, protože se chtěl převléct za obří skalpel)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Emi Emi | Web | 7. srpna 2011 v 12:39 | Reagovat

Kuru ty jsi vrah :-D Všechno ostatní se dá relativně přečíst, ale u Orouše vždycky spadnu z toho, na čem zrovna ležím, potažmo sedím :-D Tohle mi nedělej! :-D

2 Kate Seyora Wong Kate Seyora Wong | E-mail | Web | 7. srpna 2011 v 14:14 | Reagovat

*Padla na zem* Oro oro...tys tomu zase dala..Lituji kakazua...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama