Říjen 2011

Passion of Darkness - 18. kapitola

30. října 2011 v 9:42 | Kurushimi |  Passion of Darkness

18.kapitola


"Člověk dokáže před světem ukrýt všechno až na dvě věci: že je opilý a že je zamilovaný."


Pozvolna se začalo stmívat. Bylo kolem deváté hodiny večer. Ren Ryo se ukládala po úmorných hodinách plných bolesti ke spánku. V malé chatičce sfoukla unavená stařenka svíčku a taky se odebrala ke spánku.
V hlubokém lese seděla u ohníčku představitelka slavného jména Uchiha. Seděla schoulená a nohy si tiskla k tělu. Přemýšlela a zážitky se jí honily hlavou. Vzpomínala na chvíle v Konoze, na ty šťastné okamžiky a trhlé zážitky. Ale ona se rozhodla jít jinou cestou. Lehla si a unaveně zavřela oči.

Passion of Darkness - 17. kapitola

27. října 2011 v 9:41 | Kurushimi |  Passion of Darkness

17.kapitola


"Přátelé jsou lidé, kterým nevadí, zavoláte-li jim třeba ve čtyři hodiny ráno"


Kate se prodírala vysokými křovisky. Byla tak zesláblá, že si je ani nemohla odhrnout z cesty. Po celém těle měla škrábance od trní a oblečení roztrhané.
"Sakra." Sykla, když se jí opět podlomila kolena. Spadla na další větve s trním. Z nohou jí tekla krev. Jediné co si chránila, byla pravá ruka. Kdyby jí ta Ren Ryo neškrábla do pravé ruky, kde je její slabina, zabila by ji. Ale co naplat, teď musí sehnat pomoct. Brzo nastane noc a v temném lese je to bez chakry hodně nebezpečné. Navíc, v tomhle stavu nemůže zůstat dlouho. Má úplně rozhozené přívody energie a Gobi to také dlouho nevydrží. Ztěžka se postavila. Opřela se celou svou vahou o katanu, levou rukou se přidržovala větví a nevnímala trny, které se jí zarývaly do kůže. Popošla pár kroků.

Passion of Darkness - 16. kapitola

25. října 2011 v 9:40 | Kurushimi |  Passion of Darkness


16. kapitola


"Láska bývá hluboká, ale sexu stačí jen pár centimetrů!"


"Můžeš jít dál. Orochimaru-sama tě čeká." Vrátila se po pár minutách k Endarie Shinju. Pokynula jí rukou a Endaria vstoupila. Za dveřmi se nacházela velmi rozlehlá místnost osvětlena jen několika loučemi. Endaria viděla jen pár nejasných obrysů obrovských sloupů. Opravdu to musela být velká místnost.
"Jak se jmenuješ?" ozval se slizký hlas před ní. Červenovlasá dívka se rozešla k místu, odkud se hlas ozýval. Po sto metrech došla k vyvýšenému místu osvětlené loučemi. Na vyvýšeném místě stála židle, na které seděl slizký muž. Měl bílou pokožku a oči hada. Endaria se zatřásla, nebylo pochyb o tom, že je to Orochimaru.
"Endaria Temako-Tyijari." Odpověděla kamenně. Věděla, že Orochimaru využije každé slabosti. To jí říkal Sasori. Ach, ano. Co asi teď dělá? Honily se jí hlavou obrázky Sasoriho.

Passion of Darkness - 15. kapitola

23. října 2011 v 9:39 | Kurushimi |  Passion of Darkness

15. kapitola




" Pojď blíž a nehraj si na anděla, zkus hádat, k čemu máme svá těla. Nestůj, už nesni o životě, slyšíš, jak přede tygří kotě a to kotě už má hlad, pojď se semnou milovat."


Akatsuki sídlo se pomalu probouzelo do krásného poledne. Všichni byli vzhůru kolem deváté, protože včera se s příchodem nových členek pít nějak nestihlo. Dneska měl proto Hidan naplánované zpít do němoty a potěšit se v posteli přítomností nějaké občanky skryté deštné. Teď měl namířeno do kuchyně pro něco k snídani a radostí nad svým večerním programem málem tancoval.
"Kdo sakra sežral všechno jídlo?!" Zařval na celé sídlo, po důkladné obhlídce ledničky, spíže, zásuvek a dalších tajných skrýší, kde si Konan schovávala své oblíbené jídlo. Právě v té chvíli se z jídelny začali plížit Tora s Itachim. Oba nacpaní k prasknutí, takže jejich plížení bylo spíš pokus o normální chůzi. Přesto si jich Hidan celý rozčílený nevšiml, nebo spíše nepostřehl, že jdou poněkud neohrabaně.

Passion of Darkness - 14. kapitola

20. října 2011 v 9:37 | Kurushimi |  Passion of Darkness

14.kapitola


"Zahrávání si s city není hra! Hry neubližují."


"Miláčku, Pein mi řekl, ať ti vysvětlím tvojí další misi. Prý jí můžeš udělat jenom ty." Zašeptal červenovlasý muž své přítelkyni do vlasů. Ta se zavrtěla a pohodlněji se uvelebila na jeho hrudi. Sasori hladil Endariu po zádech a pokračoval.
"Jedná se o Orochimara. Musíme k němu nasadit špeha a nikdo jiný, než ty se na to nehodí. Nejradši bych tě měl u sebe, ale je to strašně důležité." Sasori se málem rozčílil. Endaria byla v sedmém nebi. Chce ji mít u sebe, ale ta mise je důležitá musím jít.
"Já půjdu. Infiltruju se k Orochimarovi, seženu ty informace a vrátím se k tobě." Zašeptala. Vzepjala se do sedu a políbila Sasoriho. Ten jí objal a v duchu se usmál. Vše vychází jak má.

Passion of Darkness - 13. kapitola

18. října 2011 v 9:36 | Kurushimi |  Passion of Darkness

13. kapitola


"Cesta za svým snem je krutá."


Mladá kunoichi s zelenýma očima běžela lesem. Právě svítalo, ale duše hnědovlásky byla temná. Nejspíš si to neodpustí, ale tohle musela udělat. Zastavila se a opřela o strom. Sesunula se na zem. Měla dost velké výčitky na to, aby to zaměstnalo její mysl, namísto toho, aby se soustředila na svůj útěk. Jak se jen včera mohla tak opít? Opila se a nevěděla, co dělá.

Passion of Darkness - 12. kapitola

16. října 2011 v 9:35 | Kurushimi |  Passion of Darkness

12.Kapitola


"Osud se nesmiluje, osud se nespakuje, osud činů nelituje, osud provokuje."



V malé hospůdce i přes pozdní noční hodinu zábava neochabovala. Tsunade tančila na barovém pultu už na třetí písničku. K ní na poslední písničku přiskočila Ino Yamanaka. Hokage okamžitě zpozorovala Ino a teď společně tančily na rytmickou píseň. Ještě, že byla hluboká noc, jinak by barman musel jejich tanec zakázat.

Passion of Darkness - 11. kapitola

16. října 2011 v 9:34 | Kurushimi |  Passion of Darkness

11. kapitola


"Osud je daný, je to něco, co nemůžeme úplně změnit.
Co se stalo, stalo se, bylo to psáno osudem."


Ve "společenské" místnosti po představení zavládla pohodově kamenná nálada. To se taky dalo čekat od největších vrahů na světě. Endaria se hned ujala nově příchozích a ty jen poslouchaly, jak to v organizaci chodí.
Slunce zapadalo za obzor, když pohodu v místnosti opět narušila neznámá dívka. Měla také černé vlasy a ve tváři děsivě kamenný výraz, který v organizaci byl k vidění jen málokdy. Její černé oči postrádající bělmo si prohlížely všechny přítomné. Seděla na parapetu otevřeného okna.
"Začínaj se tu množit ženské." Ušklíbnul se Hidan a hned schytal pětinásobný vražedný pohled. Kdyby pohledy zabíjely, určitě by ležel na zemi a ani jeho nesmrtelnost by mu nepomohla.
"Co chceš?" Snažil se být zdvořilý Pein.

Passion of Darkness - 10. kapitola

13. října 2011 v 9:32 | Kurushimi |  Passion of Darkness

10. kapitola


"Sen má dvě cesty a je jen na Vás, jestli zvolíte tu správnou"


Dvě identické dívky prošly spletitými temnými chodbami obrovského sídla. Teď stály před velkými mahagonovými dveřmi s cedulkou, která trefně hlásala "Leaderova kancelář." Bez zaklepání vešly dovnitř. Leadera našly s hrnkem kafe v jedné a stohem papírů v druhé ruce. Ve chvíli kdy otevřely dveře, hrnek letěl na zem. Vůdce té slavné organizace byl okamžitě v pohotovosti.
"Kdo jste?" Zeptal se ve chvíli, kdy se v dýmu za ním, objevili další dvě těla se zrzavými vlasy.
"Chceme se k vám přidat." Pokračovala jedna z nich a nenamáhala se s odpovědí na jeho otázku.
"Kdo jste?" Pein se zase nenamáhal reagovat na jejich odpověď.
"Kurushimi a Tora Sato." Povzdechla si dvojčata.

Passion of Darkness - 9.kapitola

11. října 2011 v 9:30 | Kurushimi |  Passion of Darkness

9. kapitola


"Nenechám se ovlivňovat minulostí, budoucnost je blíže tak ovlivním ji"


"Ren máš misi. Právě ti ANBU přinesly podklady." Oznámila stařenka s bílými vlasy a opírajíc se o hůl mladé dívce s fialovými vlasy. Stařenka byla oblečená v zeleném kimoně a celá shrbená vypadala, že sotva stojí. Ale ač to tak nevypadalo, měla energie ještě na rozdávání. Ren, která stála na balkóně, si odhrnula vlasy z čela. Právě začal foukat vítr a nahrnul jí je do očí.
"Hai." Přikývla a vypařila se. Stařenka se jen pro sebe usmála a s povzdechem zamířila zpátky do jednoho z největších domů v Mračné vesnici.

Passion of Darkness - 8. kapitola

9. října 2011 v 9:29 | Kurushimi |  Passion of Darkness

8.kapitola


"Každý si sám určuje svůj osud, ale i sám za to platí."


Dvě mladé dívky sedí u ohníčku na malé mýtině. Je hluboká noc a nad jejich hlavami se rozlila čerň, kterou prosvěcují pouze malé tečky - hvězdy. Sedí u sebe. Jedné dělá opěru její milovaný černý panter. Druhá sedí jen tak bez opěry a soustředěně pozoruje oheň. Obě ho mají rády. Je jejich živlem. Sedí u sebe blízko a jednou rukou se zlehka dotýkají ruky té druhé. Jakoby potřebovaly stálý dotyk. Jakoby se sebe zlehka dotýkaly, aby v sobě mohly číst. Přece jen za celou dobu co seděly u malého ohníčku, nepromluvily jediné slovo. V jejich dokonalém souladu je vyrušil lehký větřík. Provanul kolem nich a rozčesal jejich dlouhé černé vlasy.

Passion of darkness - 7.kapitola

6. října 2011 v 9:28 | Kurushimi |  Passion of Darkness


7. Kapitola




"Ať osud do mne sebevíce bije, ať sebevíc mě raní, čím více strádám, tím víc plápolám."


Vzteky až rudá žena hleděla na postaršího muže. Ten měl jedno oko a jednu celou paži obmotanou obvazy. Na těle měl několik jizev. Teď arogantně hleděl na vzteky rudou Ellie. "Nenávidím tě! Nenávidím tebe i celou proklatou Konohu!" Zařvala žena. Arogantní muž se na Ellie podíval z vysoka a pohrdavě. "Tvá nenávist je bezvýznamná Ellie Seyora Wong." Prohlásil a jal se k odchodu z kanceláře. "Proklínám tě, proklínám tě Danzou! I celou tvou Konohu!" Zařvala Ellie a vytratila se s větrem, který se znenadání objevil. Poslední co Danzou viděl byly dvě krvavě rudé oči patřící jedné z nejlepších kunoichy Konohy.

Passion of Darkness - 6. kapitola

4. října 2011 v 9:25 | Kurushimi |  Passion of Darkness

6. Kapitola




"Žádná bolest se nesnáší hůř než vzpomínky na štěstí v době neštěstí."


Mladá žena skočila kolem krku překvapenému muži. "Budeme mít dvojčátka!" Vykřikla šťastně a po jejích tvářích se začali koulet slzy štěstí. Právě se vrátila od doktorky, která jí tu novinu oznámila. Běžela nepřetržitě přes celé město, jen aby se tu novinu její manžel dozvěděl co nejdříve. Ten ještě chvíli vstřebával tu novinku a potom začal točit se svou ženou. "Miláčku. Budeme mít miminka." Zašeptal ženě do ucha. Ta byla štěstím bez sebe. Přece už nic nemohlo bránit jejich lásce. Budou mít dvě nádherné holčičky. Budou je učit techniky, budou jim dávat rady, promluví si s nimi, když budou potřebovat. Z jejich dětí se stanou ninjové. A oni budou dobří rodiče stejně, jako jsou skvělí ninjové.

Passion of Darkness - 5.kapitola

2. října 2011 v 9:23 | Kurushimi |  Passion of Darkness

5.Kapitola


"Nenávist mezi blízkými příbuznými bývá obvykle nejprudší."


"Mitsuko, Podívej." Zašeptal muž ke své ženě a podával jí do rukou malý uzlíček. "Vždyť je to dítě!" Vyhrkla žena. Zděšeně se dívala na malý uzlíček v jejím náručí. "Pšt! Nebo ho vzbudíš." Sykl na ni muž. Mitsuko se na svého chotě vykuleně dívala. Hlavou se jí honilo tisíce myšlenek a přitom žádná. Vůbec nechápala, o co tady jde. " Je to kluk. Jmenuje se Kenshin. Je to syn mého přítele, který zemřel v boji. Prosil mě, ať se postarám o jeho syna." Vysvětlil šeptem smutně muž. Až teď si Mitsuko všimla zkrvavených ran na jeho těle. Byl celý pomlácený a zkrvavený. Krev mu nejvíce tekla z velké rány na paži. Zděsila se.
"Jak… Jak to myslíš?" Vykoktala. Odolala pokušení zahodit bezmocné dítě na zem a začít ošetřovat svého muže. Ale něco jí v tom bránilo.
"Přepadli nás ninjové. Ochránil mě i za cenu vlastního života." Muž byl čím dál smutnější. Jako by mu působilo nesmírnou bolest jen mluvit o té tragické události. Mitsuko tohle zjištění zarazilo. Někdo obětoval za jejího manžela život. Neznala jeho jméno, ale už teď mu děkovala. Nepřála nikomu smrt, ale za svého manžela by byla schopna možná i zabíjet.
"Musím tě ošetřit." Pronesla rázně. Ty rány, hlavně ta na rameni vypadla dost vážně. "Ne kdepak. První ulož někam toho malého špunta. Už jsem zařídil adopci. Promiň, ale nemohu ho nepřijmout." Zašeptal ještě tišeji muž. Mitsuko chtěla něco namítnout, ale pohled jí sklouzl na ten malý uzlíček v jejím náručí. Zahleděla se do nevinných oček a v ten moment se něco změnilo. Necítila k miminku odpor, ale nějaké zvláštní pouto. Doslova jí učaroval.


"Dobře." Přikývla a s úsměvem odnesla malého do ložnice. Ošetřila svému muži rány a oba si nakonec sedli k čaji. Mitsuko potřebovala znát celou pravdu. I když to bylo pro jejího muže hodně bolestivé, musela to z něj dostat. Mezitím co v pomalých větách vyprávěl své ženě události posledních hodin, sám se přenesl na bojiště. Mitsuko si vše vyslechla velmi pečlivě. Nakonec se jí v hlavě vynořili zavřené očka toho malého miminka, co spalo v jejich ložnici a bylo rozhodnuto. Malý Kenshin tu může zůstat.


"Jsem těhotná.'" Oznámila rodině Mitsuko jednoho večera při společné večeři. Malý Kenshin byl miláčkem klanu hned, jakmile ho spatřili. Otec stejně jako Mitsuko ho přijali za vlastního a milovali ho stejně jako by ho sama Mitsuko porodila. Od té události uběhli čtyři roky a malý Kenshin rostl v zdravého a silného muže. Dostával trénink od svého otce a Mitsuko mu věnovala veškerou svou lásku a péči. Teď na ní její manžel hleděl s překvapením a malý Kenshin začal tleskat. "Budu mít sescičku nebo blatcička." Zašvitořil a objal Mitsuko. "Nezapomínej na slušné vychování." Připomenula mu. Kenshin okamžitě poslechl a opět si sedl na své místo.


Muž byl štěstím bez sebe. Miloval Kenshina a teď bude mít i své vlastní dítě. Oba se na nového člena rodiny neskutečně těšili. Jenomže Mitsuko to měla jinak. Nechtěla už nikoho do jejich harmonické rodiny. Nechtěla nikoho dalšího. Věděla, že od teď bude muset svou lásku dělit. A to se jí dvakrát nelíbilo. Každým dnem kdy se blížil termín porodu, byla mrzutější. Otravovalo jí břímě rostoucí jí v jejím lůně. Ale byla moc dobrá herečka. Muž ani malý Kenshin nic nepoznali.

A konečně nastal den vysvobození. Mitsuko byla po vyčerpávajícím porodu osvobozena od svého bříměte a její manžel byl vysvobozen z věčného čekání. Když podali Mitsuko malou holčičku zabalenou v růžové dečce málem propukla v pláč. Opravdu věřila, že když jí konečně uvidí, když jí sevře ve svém náručí, pocítí všechny emoce, které by cítit měla. Ale nebylo tam nic. Prázdno. Stejně jako celých devět měsíců necítila k malému uzlíčku nic. Klidně by tu teď malou Shinju nechala a odešla si za svým životem. Bylo to pro ní jen cizí dítě, jen obtížné uřvané dítě. Potvrdilo se to vzápětí. Malá Shinju se rozplakala a nemocniční pokoj naplnil dětský pláč, který uslyší uši Mitsuko ještě mnohokrát.