Passion of Darkness - 22. kapitola

8. listopadu 2011 v 9:48 | Kurushimi |  Passion of Darkness

22. kapitola



"Nohu Ti podrazil,Tvé ego urazil? Nevadí! Na každé prase se voda vaří! Tak jim přej, ať brzo je spaří!"


V hlubokém lese daleko od Orochimara i Akatsuki se drobná dívka chystala na cestu. Poděkovala už po několikáté stařence a vydala se na další cestu do Konohy. Rána na noze už byla natolik v pořádku, aby mohla podniknout cestu. Ren počítala s tím, že jí cesta bude trvat o něco déle, ale lepší bylo se malinko zdržet, než narazit na další nepřátele a skončit opět na několik dní na lůžku. Ještě jednou se na stařenku usmála a vyrazila do chladného večera.

O několik dní později

Kurushimi si nepřestávala pro sebe mrmlat. Ten Pein jí vážně lezl na nervy. V jedné větě prohlásí, že mají volno a ve druhé, že musí na nějakou misi. Měla chuť uškrtit nejen ho, ale i tu novou černovlásku, kvůli které teď někam musí. Navíc si nemohla zapamatovat její jméno. Povzdechla si a vyrazila ze sídla jako první. Ať už má tu otravnou misi za sebou a může si jít lehnout.



Byla zpět spolu s Kate a Karin někdy kolem večera. Kate ještě nebyla zcela ve své kůži, a proto na misi moc nepomáhala. Snažila se jen udržet tempo Kurushimi. Kdyby neměla rozhozený systém chakry, klidně by i přidala na tempu, ale dneska to nešlo. Zarážel jí i fakt, že rozhození systému trvá už tak dlouho. Většinou je do několika hodin v pořádku a tady tenhle výpadek trvá už pomalu přes tři dny. Ta Ren Ryo musela zasáhnout nějaký důležitý bod. Kate byla rozhodnutá na to přijít a přitom také prozkoumat anatomii svého těla důkladněji, aby se jí nic podobného v budoucnu už nestalo.
Kurushimi ohlásila splnění mise a nechala Peina si pokecat sám se sebou, přičemž jí vysvětlil její další misi naplánovanou za tři dny. Do té doby měla volno. Když

opouštěla jeho kancelář, problesklo jí hlavou, že jí ty tři volna nejspíš vysloužil ne zrovna příjemný pohled nasměrovaný přímo na vůdce.

Namířila si to oklikou do pokoje Sasoriho. Spali spolu už nejméně dva týdny a ona začínala být nervózní ohledně té věci s Endariou. Sasori jí slíbil, že jestli se vrátí, o čemž každý pochyboval, ale přeci jen kdyby se tak stalo, pošle jí k vodě, ale Kuruhshimi si tak jistá nebyla. Zatím vždycky vyhrála ona, ale co když to později nevyjde? Zahnala myšlenky na přítelkyni jejího milence a zaklepala na dveře. Sasori jí otevřel dveře, když zjistil kdo to je, přitiskl své rty k jejím a zatáhl jí dovnitř. Kurushimi se v duchu usmála. Opět vyhrála ona. Endaria je zapomenuta a odkázaná na smrt v Orochimarově sídle, který byl anonymně informován co je Endaria zač.

Endaria už byla v kobce několik dní. Neměla potuchy, kde je, kdo je ta maskovaná holka, co jí každý den hází kousek okoralého chleba a ten kluk co občas přijde za ní s hadicí a chvílí jí kropí vodou, aby se trochu opláchla a hlavně napila. Endaria už byla k smrti vyčerpaná. V naprosté tmě a osamění. V hladu a žízni jí drželi nad hranicí bláznovství pouze myšlenky na její lásku Sasoriho. Byla už na pokraji sil. Neuměla se už ani postavit. Neměla potuchy, který je den, kolik je hodin, zda je den nebo noc. Nevěděla, proč jí zde drží, proč jí rovnou nezabijí. Měla tušení, že je stále u Orochimara, ale nebyla si ani v nejmenším jistá. Většinu času Endaria jen bezmocně ležela na kousku slámy, který jí jednou za čas sem také hodili a vzali pryč tu starou. Nemohla ani sedět. I plazení pro ten kousek chleba jí stálo plno sil. Otevřely se dveře a vešel ten kluk. Endarie se rozzářili oči. Dostane trošku napít a opláchne se. S vypětím všech sil natáhla ruce před sebe a začala hltat proud vody, který jí kluk namířil přímo do obličeje.

Kurushimi se zavrtěla, aby našla vhodnější pozici na Sasorim, který jí v této chvíli sloužil částečně jako polštář.
"Měla bys jít." Zašeptal a dál si ruku, kterou jí hladil po zádech za hlavu.
"Proč? Stejně už to všichni vědí." Prohlásila a rukou stále obtahovala svaly na jeho břiše.
"O to nejde. Musím si teď ještě něco zařídit. Prostě se obleč." Prohlásil. Kurushimi nechápala, ale poprvé ve svém životě poslechla. Oblékla se a nahnula se k taktéž už oblečenému Sasorimu pro polibek. Ten se jí vyhnul. Kurushimi nechápala co se děje. Upřela na něho tázavý pohled.
"Byla to chyba." Prohlásil a díval se jí do očí.
"Jo, už kolikátá? To říkáš pokaždé." Kurushimi přešla jeho poznámku a znovu se nahnula pro polibek na rozloučenou. Znovu otočil hlavu a ustoupil o krok od ní.
"Myslím to vážně. Přemýšlel jsem a s tebou je to o vášni, touze a sexu. S ní jsem byl šťastný. Jí miluju." Povzdechl si.
"A se mnou nejsi šťastný?" Zeptala se nevěřícně.
"Při sexu ano, ale jinak ne." Prohlásil.
"Takže, ty dáváš přednost někomu kdo už je možná po smrti a někomu koho jsi na tu smrt sám poslal?" Zeptala se pohrdavě.
"Teď jdu pro ni. Nenechám ji zemřít. Miluju ji." Odpověděl a jeho kamenný výraz se stáhnul do bolestného výrazu. Až vystrašeného.
"Ty mi dáváš košem? Rozcházíš se semnou?" Kurushimi nevěřila svým uším.
"Kolikrát, to ještě potřebuješ říct? Ano rozcházím se s tebou." Sasori na takové rozhovory nebyl stavěný.
"Ah, už to chápu. Jí pošleš na smrt, mě využiješ a pohraješ si se mnou mezitím, co si od své milované odpočineš a teď jí půjdeš zachránit, aby tě ještě víc žrala? Kdepak, tohle já nedovolím. Uvidíme, kdo se k té tvé dostane první." Její hlas se změnil. Krvavý podtón, který Sasori slýchával, když mluvila s ostatními, byl zpět. Zmizela s chladným vánkem z otevřeného okna. Sasori hleděl na místo, kde zmizela. Podlomila se mu kolena. Hlavou se mu honily myšlenky a nejrůznější scénáře. Co může Endarii udělat? Zabije ji? Sasori doufal, že tenhle scénář to nebude.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama