Passion of Darkness - 28. kapitola

22. listopadu 2011 v 9:57 | Kurushimi |  Passion of Darkness

28.kapitola



Shinju se ráno probouzela se stejným slibem, jaký si dala včera večer. Snažila se přesvědčit i své srdce, že Kenshin, po všech věcech co udělala, není nic pro ni. Včera nad ním zanevřela a tak to i po celý zbytek jejího života zůstane. S odhodláním se vydala do dolních pater, kde byly cely.
Došla až k té, ve které byly uvězněné ty dvě dívky. Jako obvykle tam hlídal strážný.
"Nesu snídani a potřebuju si s nimi promluvit." Prohlásila kamenně. Věděla, že strážný není ve službách Orochimara moc dlouho.
"Dobře, ale proč promluvit?" Zeptal se jízlivě.


"Příkaz Orochimaru-sama blbe. Jestli chceš, ověř si to." Prohlásila a modlila se, aby ho to nenapadlo. Vzápětí se ušklíbla. Strážný zbledl a začal hledat klíče. Tušila, že když je tu nový nebude mít odvahu zajít za Orochimarem, natož se ho ptát.
"Dobře." Pokýval hlavou a otevřel těžké dveře kobky. Shinju se sevřelo hrdlo. Jedna naprosto zubožená se třásla po celém těle a ta druhá se jí snažila utišit. Už byla taky celá špinavá a nejspíš umírala hlady.
"Zavři, je to důvěrné." Sykla na strážce. Ten se jí neopovážil už odporovat a poslušně zavřel dveře.
"Až budu hotová, zabuším na dveře." Prohlásila ještě, než se dveře zabouchly. Pak škrtla zápalkou a zažehla louč na stěně. Kira se na ní zamlženě dívala. Druhá, Endaria se ani neohlídla, kdo to přišel. Shinju nemeškala a vytáhla svitek. Udělala pár pečetí a přivolala několik dek, jídlo a vodu.
"Kira že?" Zeptala se Shinju. Kira kývla, ale nepřibližovala se. Jen se prázdnýma očima dívala na Shinjino počínání.
"Na, vem si tuhle deku. Ty dvě přehoď přes ní." Dávala Shinju rozkazy a podávala jí deku. Kira se konečně vzpamatovala. Dopotácela se k Shinju a vzala roztřesenýma rukama deky.
"Kdo jsi?" Zeptala se tiše Kira.
"Jsem Shinju. Nemůžu se na tohle dívat. Na tu máš jídlo, nakrm i ji." Mluvila rychle a tiše Shinju. Kira se na ní jen zaraženě dívala.
"Dívej se na mě. Musíte se dát dohromady. Víc jsem toho nemohla přinést, musí to stačit. Já si ještě zařídím různé věci a zítra vám pomůžu utéct. Jasné? Musíte být připravené, spěte co nejvíc ať máte dost sil na běh. Obě vás přenést nedokážu, natož daleko. Bude to o hubu." Vysvětlila Shinju plán Kiře. Té se rozsvítily oči. Naděje byla zpátky a její oči plály opět zeleným ohněm odhodlání.
"Postarám se o to, abychom byly připravení. Děkuju za jídlo, deky a za záchranu. Dlužíme ti naše životy." Poděkovala jí Kira s úsměvem.
"Děkuju, děkuju, děkuju." Šeptala stále Kira. Shinju veděla, že Orochimaru už je zlomil, přišla v pravý čas. Pozítří sem chtěl jít Orochimaru navštívit Kiru a znovu se jí zeptat na možnost přidat se k němu. Shinju věděla, že by teď neváhala. Každý, kdo si tohle vězení zažil, by dal cokoliv, kdyby se odsud mohl dostat. Ze začátku vám to tak nepřipadá, ale už jen ze tmy a zimy, ze samoty začnete bláznit. Stačí pár dnů a vězeň vám odkývne cokoliv, aby se odsud dostal. Navíc vám bude vděčný a věrný, protože právě vy jste odtamtud dostal. Je jedno, že vy jste ho tam zavřel. Takhle vás to vězení zmate. A tyhle dvě už byly zlomené. Už by si klidně uřezali ruce, aby se odtud dostaly.
"Už musím jít. Sbírejte síly. Držte se." Usmála se Shinju, zhasla louč a ještě zkontrolovala, že jídlo i dvě vězenkyně obalené dekami jsou mimo dosah světla ze dveří. Zabušila na dveře a za pár vteřin už byla pryč.
"Vidíš, svitla nám naděje." Usmála se Kira na Endariu. Ta už překonala třes a usmála se taky. Obě se vrhly na jídlo a vodu. Hltaly, až jim muselo být špatně. Endaria snědla jedno jablko a odložila ohryzek. Kira se na ní s plnou pusou podívala. Obě si zvykly na tmu. Dokázaly celkem dobře rozeznat, co ta druhá dělá.
"Už nemůžu, jsem plná, asi prasknu." Prohlásila Endaria.
"Jez. Musíš nabrat sílu."
"Nemůžu. Asi se pobliju." Chytla se za břicho Endaria. Kira se zděsila. Dva týdny tady bez jídla a teď má jíst. Chápala Endariu, ale musela do ní dostat jídlo.
"Vezmi si tuhle tyčinku. Sněz jí." Podala jí Kira Energetickou tyčinku.

Kurushimi trénovala v tréninkové hale číslo dvě. Raději by trénovala v té větší, lépe vybavenější, ale tu zničila před několika dny Kate a nikdo se ještě neodhodlal jí opravit. Nikdo ještě nepřekonal tu lenost.
Kurushimi se oháněla katanou a mezitím házela na terč kunaie. Další házela tak, aby se odrazily od těch prvních a letěly přímo na ní. Tak používala různá, zejména ohnivá a větrná jutsu, aby je zničila nebo odrazila zpátky do terče.
"To bylo dobrý." Ozval se někdo uznalým tónem, když se jí povedl jeden opravdu úžasný kousek. Poslala na sebe kunaie, ohnala se katanou a odrazila první vlnu kunaiů. V rychlosti vyťukala pečetě a zničila obrovským ohnivým drakem.
"Asi ne dost." Zamumlala Kurushimi a ohlédla se na příchozího. Zrzek se ušklíbl.
"Mám chvilku čas. Co takhle zápas? Házet na sebe kunaie a pak je odrážet je nuda ne?" Nepřestával se šklebit.
"Hm… jo je to nuda." Musela uznat Kurushimi a ohnivý drak stále létající nad ní se spustil na zem a přímo na terč a všechny kunaie. Narazil, vybouchl a zmizel. Spolu s ním zmizeli i kunaie a terče.
"Já vím, že jsi chtěla udělat místo, ale vybavení nemusíš ničit. Stačí ho uklidit." Snažil se jí domluvit Pein. Moc autoritativně s tím šklebem na tváři ale nevypadal.
"Uklízet? To je taky nuda." Zamyslela se Kurushimi. Pein mezitím seskočil dolů naproti ní.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama