Passion of Darkness - 36. kapitola

6. prosince 2011 v 10:07 | Kurushimi |  Passion of Darkness

36. Kapitola



Začalo svítat a události dnešní noci stále vysely jako opar kolem sídla. Byly ještě tíživější než mlha, která sedla na zem hned se svítáním a byla tak hustá, že v ní člověk viděl sotva na krok. Ptáčci v okolních lesích ani nezpívali, jak tomu bylo obvyklé, a sluneční paprsky dnes neposkytovaly žádnou hřejivou náruč. Místo toho každého člověka, kdo vyšel z útrob domu, objala ledová ruka. I když bylo kolem páté hodiny ranní, v sídle to už bylo cítit životem.
"Doneste ty osušky!"


"Kde mám sakra ten třetí stůl?" Rozčilovala se Tora a marně hledala třetí speciálně upravený stůl na operace, který ji měl Itachi spolu s Kisamem donést. Nakonec se záhadně objevil asi deset minut poté ve společenské místnosti, kde měl být.
"Tu horkou vodu sem!" Tora stála uprostřed společenské místnosti a rozkazovala všem okolo. Musela být perfektně připravená a podle Sasoriho popisu, byly ty holky zřízené opravdu hodně. Mezitím co seřvala Zetsua, který vylil horkou vodu na podlahu, vzpomínala, jak před dvěma hodinami vtrhl do sídla Sasori a zburcoval svým křikem celé sídlo. Bylo vidět, že je na pokraji zoufalství a nikdo v Akatsuki ho ani v podobném stavu nikdy neviděl, proto se všichni tvářili spíše překvapeně, když je vytahal z vyhřátých postelí, místo aby se ho snažili hned zabít. Sasori jim musel říct základní fakta nejméně pětkrát, aby to rozespalá organizace pochopila. Navíc mluvil tak rychle a udýchaně, že mu nebylo skoro rozumět. Nakonec se dozvěděli alespoň tolik, aby si mohli dovodit závěry. Tora byla doteď překvapená reakcí Kurushimi.

"Vyléčím ty dvě. Klidně, ale tvoji lásku léčit nebudu." Prohlásila s klidem Tora a opřela se do křesla. Členové organizace na ni vrhli velmi tázavé pohledy. Sasori se rozčílil.
"A to jako proč?! Ona potřebuje nejvíc pomoct a ty si jako paninka budeš rozhodovat, koho budeš léčit jo?" Vstal a začal na Toru řvát. Ta se ušklíbla a oči stočila na její dvojče sedící u krbu a pozorujíc celou rozmluvu až probuzená. Normálně by Kurushimi spala, ale jakmile vtrhl do sídla Sasori byla jedna z prvních vzhůru a jako jediná nevypadala ospale.
Tora potřásla hlavou. Nemůže vyléčit Endarii, aniž by naštvala nebo zklamala svou sestru. Věděla, že se jí hodně dotkla její prohra u Sasoriho. Nedala to najevo, ale aspoň trochu ho v oblibě měla a Kurushimi uměla být až moc důvěřivá.
"Řekla jsem ne." Stočila svůj pohled černovláska opět na pěnícího Sasoriho.
"Jak jako ne? Je to členka organizace a je tvoje povinnost ji vyléčit. Nebo uvidíš…" Zakončil svůj výstup Sasori malou výhružkou. To už se Tora zvedla z křesla. Nenáviděla, když jí někdo rozkazoval, natož aby ji vyhrožoval.
"Tak hele. Koho si budu léčit je čistě moje věc. Když ji nevyléčím, bude to pořád menší zlo a provinění, než co jsi udělal ty!" Sykla a propalovala ho pohledem. Sasori polknul a jen se na ni díval. Viděl, jak ji pohled na chvíli sklouznul za něho. Věděl, kdo tam seděl. Děsil se okamžiku, kdy vejde Endaria do sídla a potká se s ní. Děsil se, co ji může udělat. Nevědomky se otřásl už jen při představě. Ale s odporem Tory nepočítal. Mělo ho napadnout, že bude stát za svou sestrou. Jak bláhově si myslel, že by mohla vyléčit Endariu.
"To je dobré. Ošetři jí zranění." Jemný rolničkový hlas prořízl tíživé ticho v místnosti. Tora, stejně jako Sasori a i ostatní Akatsuki teď sledovali drobnou černovlásku stočenou v křesle.
"Bude lepší ji nechat na živu." Pronesla a zavřela oči. Přitáhla si kolena ještě víc k tělu a opřela si hlavu o opěradlo prostorného křesla. Všichni ještě pár minut nehnutě zírali na Kurushimi, než se jako první probrala Tora a začal dávat příkazy každému. Jenom černovláska v křesle se zavřenýma očima pořád seděla a nikdo se ji neopovážil nic říct.

"Jsou tady." Nakoukl do společenské místnosti Hidan a pak otevřel dveře dokořán, do kterých napochodovali tři muži v Akatsuki pláštích. Skoro každý se už stačil mezi přípravami převléknout. Každý z nich nesl v náručí jednu vyčerpanou dívku. Položili je na tři stoly uprostřed místnosti. Tora zamířila první k černovlásce. Vypadla nejlépe, byla jen vyčerpaná. Vyléčila povrchová zranění. Mezitím se zvedla z křesla Kurushimi a přešla k jedné míse s vodou. Vzala jednu osušku a namočila ji do horké vody. Vypadala v lehkém kimono-pyžamu strašně křehce. Sasori se k ní už rozešel, aby ji zastavil. Měl o svou milou nehorázný strach.
"To být tebou nedělám." Sykl Deidara a Sasori se na něho s překvapením otočil. Deidara jen kývl ke stolu a viděl jak Kurushimi zlehka osuškou utírá krev z druhé dívky. Hnědé vlasy měla rozprostřené do půlky stolu a některý padaly z něho i dolů.
"Co tu děláte?! Potřebuju klid. Mohli byste třeba zajít pro nějaké jídlo. Budeme ho potřebovat!" Vyjela na ně vzteklá Tora a každý, kdo mohl, se klidil do svého pokoje. Někteří šli shánět jídlo, jiní další vodu a osušky. Ve společenské místnosti zůstali jen dvojčata starající se o nové příchozí.
"Jídlo." Po pár minutách nakráčelo pár členů do místnosti s plnýma rukama jídla. Dali ho na stůl a zase poslušně zmizeli. Tora se mezitím přemístila k druhému stolu a léčila teď Kiru. Byla na tom o dost hůř než Shinju, ta přeci jen nebyla vězněná. V místnosti zůstal po celou dobu i Sasori. Se strachem sledoval každý pohyb dvojčat, jako by se bál, že v další minutě by na tři bezmocné mohly zaútočit. Občas přešel po místnosti a kontroloval. Když Tora obcházela stůl a vrazila do něj, došla jí trpělivost…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama