Passion of Darkness - 38. kapitola

8. prosince 2011 v 10:13 | Kurushimi |  Passion of Darkness

38. kapitola


"I ta nejžhavější náruč jednou zchladne, i to nejvěrnější srdce jednou zradí, nejsladší vzpomínka jednou zhořkne a nezbude nic, jen věčně neukojená touha a žal."


"Moje hlava." Zaklela Ren, když se kolem poledne probudila s příšernou bolestí hlavy. Nesnášela alkohol moc dobře a včera, jestli si dobře pamatovala, ho vypila až příliš mnoho. Posadila se na své posteli a rukama si třela spánky. Myslela, že se jí hlava rozskočí na sto dílů. Pohlédla vedle sebe a málem vyjekla. Vedle ní stále poklidně spal Kakashi. V tom se jí rozsvítilo. Polibek a pak stále větší spalující vášeň. Jemné dotyky a příjemné hlazení a pak milování. Rozpomněla se na každý detail minulé noci. I když věděla, že udělala největší blbost svého života, i přes to, že si to uvědomila a už zpytovala svědomí, se usmála. Jen malinko a stále nemohla odtrhnout oči od spícího muže. Vypadal tak nevinně. Ren potřásla bolavou hlavou a vstala. Tohle se nemělo stát. Jak by ona, taková nečistá osoba mohla mít někoho takového jako je on? Budí to nerovnováhu. Ona sem přišla zabít Hokage. A svůj úkol musí splnit. Povzdychla si a namířila si to lehce vrávoravým krokem do kuchyně, aby připravila snídani.


"Voní to krásně." Kakashi objal Ren zezadu kolem pasu. Ta se lekla a málem se pořezala, protože zrovna se věnovala krájení zeleniny. Jen se usmála a dál pokračovala. Mozek na ni v té chvíli křičel, dožadoval se pozornosti, ale ona neposlouchala svůj vnitřní chytrý hlas. Jen se usmívala a nechala, aby Kakashi pomalu připlouval do jejího srdce. Ten ji vtiskl polibek na ušní lalůček a dál ji objímal, dokud nedokončila krájení zeleniny.

"Takže… Hledala jsem v mnoha knihách nějaké zmínky, že by byla už někdy podobná operace provedena. Bohužel jsem našla jen neurčité údaje, ale je jisté, že před mnoha lety žil jeden člověk podobný tobě. A nebyl jeden, ale bylo jich více. Neměli svou obranu tak vyvinutou, proto se jim mohlo ublížit na spoustě místech, ale v podstatě jde o to samé…" Začala Tora a posunula ke Kate rozevřenou knihu. Její listy časem zežloutly a rohy stránek byly pozohýbané. Kniha musela být nejméně sto let stará. Kate se na knihu podívala a prohlížela si jí. Stránky byly hustě popsány, ale Kate neuměla rozluštit, co se tam píše.
"Je to tady." Tora ukázala prstem doprostřed levé stránky. Modré oči Kate následovaly její prst.
"Doslovně je tam napsáno: A provedly jsme vyléčení, jest, kdy člověk na rameni šrám měl. Vyčerpán byl a chakra jeho narušena byla." Odříkala zpaměti Tora a opět se opřela do křesla. Kate přikývla a soustředila se na každé slovo, které Tora vypustila z úst.
"Jsou to jenom náznaky. Je jich tam víc, ale všechny je odříkávat nebudu." Povzdychla si Tora, až se bílý tygr v pelíšku zavrtěl a Kate po něm střelila očima.
"V podstatě, jelikož tvé dlaně jsou tvou slabinou, jak jsi řekla, tak normální šrám by způsobil několikahodinový kolaps tvého systému chakry. Ale bohužel, díky tvé smůle nebo protivníkovému štěstí ten šrám poškodil nejen některé jemné nervy ve tvé ruce, ale také jeden z nejdůležitějších bodů, které regulují chakru. Na těle jich je sedm, podobně jako je v těle sedm bran, které po otevření zvýší tvou chakru, ale to znáš. Tyhle regulují chakru a bohužel ani jeden nemůže být vyřazen, jelikož zbylých šest by neutáhlo celý systém." Kate vnímala každé slovo. V mysli jí vířilo spoustu myšlenek. Nejen, že jí ta Ren poškodila nervy na rukou, rozhodila systém, ale také poškodila životně důležitý bod? Kate dospěla k rozhodnutí, že s ní ještě neskončila a pěkně jí dá všechno sežrat. Tora mezitím rozhrnula na stolek mezi nimi svitek. Byl na ni nakreslený obrys člověka a oběh podobný krevnímu oběhu. Jenomže tenhle nebyl standardně tmavě modrý a červený ale neonově světle modrý a fialový. Bylo na něm znázorněno i sedm chakrových bran a dalších sedm bodů nacházejících se v chodidlech, v dlaních, jeden na srdci, jeden v hlavě a jeden na krku. Kate si obraz pozorně prohlížela a vrývala si ho do paměti.
"Tohle je chakrový systém člověka. Modře je znázorněný chakrový oběh a fialově krevní oběh. Jsou zde znázorněny chakrové brány a taky body regulující chakru. Ty máš poškozený tenhle…" Ukázala na jednu dlaň.
"A díky tomu tvoje chakra je nekontrolovatelná. Jak vidíš na některých místech se krevní a chakrový oběh proplétají a některé žilky jsou s chakrovými cévami i spojené. Normálnímu člověku by se nemohlo stát, že se chakra dostane do krevního oběhu. Zajišťují to právě ty body. Ale tobě nefungují, takže tvá chakra je nekontrolovatelná, posílená chakrou tvého démona a to je katastrofická kombinace. Tvoje chakra ti vniká jak do tkání, tak hlavně do krevního oběhu, kde vážně nemá co dělat. Navíc jí nemůžeš nijak kontrolovat, takže ji ani nemůžeš odčerpávat a když tak jen nepatrné množství. Tvá chakra se postupně ukládá do buněk tvého těla a to tam, kde být nesmí. Za nějakou dobu bude krevní oběh přeplněný chakrou, že se do něj krev nedostane a zastaví se ti krevní oběh. Druhá možnost, je, že než se tak stane, tvé orgány budou chakrou tak nacpané že to nevydrží a ty vlastně vybouchneš zevnitř." Vysvětlila Kate vyhlídky Tora a natáhla se pro další knihu z hromady, která ležela vedle pohovky, na které ležela. Kate byla ohromena. Nevěděla, že se krev nesmí mísit s chakrou.
"Popravdě, každému člověku uniká trochu chakry do žil a orgány jsou plné chakry i krve, ale tobě uniká enormní množství." Dodala ještě Tora. Na chvíli se odmlčela a tím nechala prostor Kate si všechno srovnat a dala odpočinek svým hlasivkám.
"A co s tím míníš udělat?" Zeptala se Kate po chvíli.
"Podstoupíš dvě operace. Nejdříve musím kompletně rozbít tvůj chakrový systém. Bod na tvé dlani stejně tak jako ostatních šest musím laicky řečeno znovu nakopnout. Je to úkol na buněčné úrovni a těžko se to vysvětluje. Každopádně potom tvůj oběh zase celý slepím. To bude první operace." Tora položila na stůl další rozevřenou knihu. Byla podobně stará jako ta první. Kate si prohlídla obrázky znázorňující průběh operace a přikývla. Ani se to nepokoušela číst.
"Po první operaci se ale probudíš v bolestech, jak se bude celý systém uzdravovat. Musím podotknout, že mezi první a druhou operací nebudeš mít v chakrovém systému žádnou chakru. Budeš prostě úplně bez chakry." Vysvětlovala dál Tora. Kate vytřeštila oči. Chvíli si ty slova převalovala v hlavě a pak váhavě přikývla.
"Ve druhé operaci se podívám na tvůj krevní oběh. Odčerpám přebytečnou chakru a kouknu na orgány. Vyčistím tvůj oběh a zkontroluju chakrový systém. Pokud půjde všechno dobře, pustím do systému trochu tvé chakry, kterou odčerpám z krevního oběhu a také, pokud bude třeba, přidám svojí. Když bude vše dobře fungovat, spojím poslední díl a to ten který spojuje tvého démona a tebe. Tehdy je ta operace asi nejnebezpečnější protože démonova chakra najednou vyletí celým obvodem a může ho přetrhat. Budu se snažit jí co nejvíc odčerpat, ale jakmile ji pustím, bude to milisekunda a můžeš v podstatě vybouchnout, protože chakra démona nemůže nikam odcházet mezi dvěma operacemi." Dokončila vysvětlování Tora. Vstala, prohrábla si vlasy a odešla k nočnímu stolku. Z šuplíku vytáhla flašku sake a dvě skleničky. Jednu postavila před Kate a nalila jí. Ona sama už do sebe kopla dvě skleničky. Kate seděla bez pohnutí a snažila se všechno utřídit v hlavě. Hlavou jí výřily slova jako: oběh, krev, chakra, systém, body, operace, bez chakry, žíly, cévy, orgány, buňky. Točila se jí z toho hlava. Bylo jí však jasné, že ačkoliv s mnohým nesouhlasí, že je to příliš riskantní, jiná možnost nebyla. Takhle zemře určitě a s operací zemře buďto dřív anebo se uzdraví. Každopádně to pro Kate byla jediná možnost, ústup a doživotní minimum chakry nebrala jako možnost.
"Dobře. Kdy začneme?" Zeptala se nakonec.
"Zítra začneme s vyšetřeními." Řekla Tora. Kate přikývla a obě pozvedly skleničky, přiťukly si a obě vypily šálek do dna.
"Tak na operaci…"

Den se chýlil ke konci. Noční tvorové vylézali ze svých úkrytů, kde se přes den schovávali, aby na ně nedolehly sluneční paprsky. Měsíc se pomalu vítal s oblohou, naproti tomu slunce barvilo horizont do červených odstínů. Ze sídla Akatsuki byl krásný výhled na západy slunce. Dnešek patřil k těm nádherným, kdy celé nebe dostane nachový odstín, a malé červánky plují po obloze.
V sídle Akatsuki panoval klid. Všichni měli za sebou náročný den. Tora byla stále zahrabaná v knihách, kde ještě hledala dodatečné informace kolem operace Kate a ta se potřebovala po několika dnech opravdu vyspat, proto už ležela ve své pohodlné posteli a nechala se unášet iluzemi. Kurushimi ze svého balkénu pozorovala západ slunce a snažila se alespoň sebrat sílu na další dny. Věděla, že teď nastanou kruté časy. Naproti tomu tohle její kamarádku nezajímalo. Seděla ve svém pokoji a dívala se na jedinou fotku svého brášky, kterou měla. Jen jednu jedinou si pořídila asi před třemi lety. Fotku měla položenou na kávovém stole a její oči v naprosté tmě na ni hleděli. V rukou svírala svou flétnu ze skla a čekala, až poslední paprsek slunce zmizí za horizontem. Nespala už nejméně tři dny a bylo to i na její porcelánové pleti vidět.
I poslední paprsek zmizel a Emi přiložila ke rtům svou flétnu…

"Kde jsi byla?!" Pein spěchal, aby se k osobě schovanou pod kápi dostal včas. Byl na třídenní misi, která se náramně vyvedla. Od kupců dostal značnou částku, prodal hledané tělo a vyřídil další přemnožství úkolů, které už opravdu nemohly být odkládány. Osoba v kápi na jeho otázku nereagovala. Stále utíkala k sídlu. Pein ještě přidal do kroku, aby ji dostihl. Teď už běžel. Věděl, kdo se schovává pod kápi, moc dobře ji znal, nechtěla být odhalena, ale dneska ani tento týden žádnou misi neměla. Měla by sedět v sídle a být ráda, že je ráda a že nemusí na žádné mise. Vždycky tak naříkala a prosila Peina, aby ji nikam neposílal, protože se jí nechtělo.
"Tak stůj!" Zrzek ji chytil za ruku. Druhou rukou ji strhl kápi. Upřela na něj své modré oči.
"Proč?" Zeptala se modrovláska.
"Protože se chci zeptat, kde jsi sakra byla?!" Peinovi už docházela trpělivost. Nikdy mu takhle neodsekla. Neodpovídala. Vytrhla se z jeho sevření, ustoupila o krok dozadu. Jen vteřinu viděl v jejích očích náznak strachu, ale pak vystrčila bojovně bradu a pohlédla na svého přítele zvysoka.
"Jsem těhotná." Prohlásila bez obalu. Stále na něj hleděla kamene.
"Jak… Jak to… Vždyť jsme vždycky." Nechápal Pein a spustil ruce, které dosud měl před sebou, jak držel Konan.
"Neboj se…" Ušklíbla se blue na zrzka. Pohrdavě si ho měřila.
"…Byla to chyba někoho jiného." Znovu se ušklíbla a založila si ruce na prsou. Pein ztuhnul a nebyl schopen slova. Hleděl na svou přítelkyni a jen pomalu mu docházelo, co teď řekla.
"Kdy?!" zmohl se na otázku.
"Jsem ve třetím měsíci, hošánku." Rýpla si Konan, přehodila si přes hlavu svou černou kápi a vydala se ke dveřím sídla.
"Kdyby to nebylo jasný, odcházím." Usmála se medově Konan a ztratila se v útrobách sídla. Nechala naprosto opařeného Peina stát jako solný sloup před hlavní branou sídla Akatsuki.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama