Passion of Darkness - 43. kapitola

13. prosince 2011 v 10:25 | Kurushimi |  Passion of Darkness

43.kapitola


"Muž, který stojí za slzy, tě plakat nikdy nenechá. Muž, který nestojí za slzy, pro něj nemá cenu plakat."



"Tak, hotovo." Oddychla si Tora a otřela si rukou z čela pot. Právě dokončila druhou operaci Kate. Ta byla stále v umělém spánku, ale pravidelně oddechovala. Černovláska se pousmála a prohlížela si Kate od hlavy až k patě. Byla se svým výkonem spokojená. Byly to náročné dny a ona, byla přesvědčená o tom, že se operace vydařila. Pokud vše půjde dobře a bez komplikací, měla být Kate schopná pomalu chodit, až se probudí.
"Snad vše sroste dobře." Zadoufala Tora, zkontrolovala infuze, naposledy pohlédla na svou pacientku a odešla z potemnělého pokoje. Po té co klaply dveře, se v místnosti rozhostilo ticho plné napjatého očekávání. Kdy se ona probudí? Jako by kladlo ticho otázku. Přerušovalo ho jenom pípání nejrůznějších přístrojů rozestavěných po pokoji. Kolem stěn pár skříněk s nástroji, uprostřed postel, jak z nemocničního pokoje ve starých filmech. Celá železná s mřížemi. Vedle postele stálo několik stojanů, ze kterých do rukou dívky vedly hadičky. Za postelí pak také další přístroje, které vydávaly pípání. Kontrolovaly její dech, srdce, činnost svalů, orgány, krev.



Tora prošla několika chodbami, párkrát zabočila doprava, několikrát doleva. Prošla velkými dveřmi a už stála ve společenské místnosti. Dneska tu bylo podezřele moc lidí. Pohovky kolem stěn i ta u krbu a v temném koutě pokoje byly obsazené. V místnosti byla snad celá organizace Akatsuki. Toře okamžitě došlo co se tu děje. Rozdělují se mise a to je práce na několik hodin. Pein držel v rukou obrovské lejstra a pročítal si je, pro sebe si zatím něco mumlal a vypadal velice soustředěně. Vypadal jako by si Tory vůbec nevšiml, což se ale nedalo říct o ostatních. Všichni ztuhli a dívali se na ni.
"Co je?" Vyprskla a zamířila do temného kouta. Uvítal jí její tygr, u kterého se rozvalovala Emi. Tora chvilku stála nad tygrem i Emi a pozorovala ji kamenným pohled. Princezna se uchichtla, ale nejspíš se nemínila nijak pohnout. Tora se proto svalila na nejbližší pohovku a to vedle Kakuzua a pozorovala místnost. Někteří spali, jako Hidan a Kurushimi se už taky klížili víčka na pohovce u krbu. Ostatní seděli mlčky nebo vedli tiché debaty.
"Takže… Mám tu několik záležitostí, který musíme probrat a taky samozřejmě mise." začal Pein a stále hleděl do stohu papírů. Zatím si asi nevšiml, že ho každý poslouchá tak pozorně, až je to unavilo tak, že usnuli.
"Tákže…" protáhl Pein. Ve ztichlé místnosti to působilo jako rána z děla. Několik lidí se leklo a spadlo z pohovek na zem. Pein si nechápavě prohlížel hromadu pod sebou, ale nijak stav své skvělé organizace nekomentoval. S důležitostí jeho vlastní se znovu zahleděl do papírů.
"Kira… Půjde na misi do travnaté země. Potřebuju tam odkrouhnout jednoho chlápka a já jsem pochopitelně plně vytížen důležitějšími záležitostmi. Takže tady máš nějaké další podrobnosti a můžeš směle vyrazit." Podal ji štos papírů a upil své kávy.
"Sasori…" začal Pein.
"Kdepak šéfe. Nikam nejdu, alespoň ne v dohledné době. Endaria je na tom zle." Skočil mu do řeči Sasori a tvářil se, jako by šlo o jasnou věc.
"Kdepak, kdepak. Na misi prostě jdeš, i kdybych tě měl vykopat ze dveří." Pein rozhodně neměl kompromisní náladu. "a žádné ale." Dodal, když se Sasori znovu nadechoval k odpovědi, pravděpodobně i protestům.
"A dál… Naše řady trošku zřídly. Kate a Endaria leží nahoře, neschopny pohybu. Konan nám dala sbohem, rozpadáme se, lidi." Pein chtěl nejspíš vyvolat u organizace nějaké odezvy. Nedostalo se mu jich.

"Dobrej, mise splněna." Rozrazila dveře Karin a suveréně vkročila do místnosti. Přešla na druhý konec a sedla si vedle pochrupujícícho Hidana.
"No to je dost. Čekal jsem tě už předevčírem. Jsi neschopná." Odfrkl si Pein a dál se probíral papíry. Karin jen pokrčila rameny a dál se k tomu nevyjadřovala. Ostatní taky ne. Čas na to, aby to některý použil, teprve dozraje.
"Tak dál… Deidara, Tobi, Kisame, Itachi a Kurushimi s Emi půjdou po osmiocasém. Nějak jsme ho předtím nemohli chytit. Takže tentokrát očekávám výsledek." Odpovědí mu bylo možná tak překulení Kurushimi na opačnou stranu křesla, ve kterém seděla. Pein vzdychl.
"Půjdete ale až za dva dny, dobře se na to připravte a prostudujte tady tohle." Hodil Deidarovi velký arch papírů.
"Dále, podle našich špehů jsme se dozvěděli, že mračná vesnice vyslala někoho, kdo má spáchat atentát na Hokage. Zatím teda není vidět výsledek, ale podle všeho poslali nejlepšího ninju. Už víme, že je v Konoze a víme, že se vetřel do přízně hodně lidem. Jde vidět, že ví, co dělá. Necháme tohle na mračné ať Hokage vyřídí. Podle zpráv, co ten ninja posílá mračné, by měl zaútočit nejpozději do čtrnácti dnů." Oznámil Pein Akatsuki. Někteří se ušklíbli. Alespoň někdo vykoná práci za ně.
"Pak tu máme nějaké záležitosti. Jak to vypadá s Kate?"
"Stabilizuje se. Během několika hodin bude při sobě a druhý den by měla být v pohodě." Odvětila mu Tora.
"Dobře. A Endaria?"
"Endaria je… Po fyzické stránce v pořádku." Odpověděla zdráhavě Tora.
"Fyzické?" optal se Pein. Jeho pohled na chvilinku zabočil k probouzející Kurushimi, do které někdo žduchl, že se probudila, a nakonec ho stočil k Sasorimu, který seděl a ani nedutal.
"Mno… Všechny zranění jsou vyléčené, tělo se regeneruje po tak dlouhém hladovění…"
"Takže bude v pořádku?" ujišťoval se Pein.
"Proč by nebyla?" zeptal se Peina uštěpačně Sasori, až to všechny překvapilo. Doteď seděl mlčky. Pein se už nadechoval k odpovědi, drásalo mu krev, jak se v poslední době Sasori choval.
"Protože je psychouška." Ozvala se z temného kouta Emi. V jejím hlase zazněli stopy pobavení. Sasori se začal třást vzteky.
"Není žádná psychouška! Jediný kdo je tady labilní, jsi ty!" vyletěl, jako čert z krabičky. Ostatní přítomní sledovali tu přestřelku skoro bez dechu. Tohle bude zajímavé.
Mezitím se Kurushimi stačila zorientovat, o co běží. Pein upíjel z kafe a pozoroval přestřelku. Popravdě se mu moc nechtělo zasahovat, ale nemohl dovolit, aby se mu členové vlastní organizace pozabíjeli navzájem. Na ničení řad tu mají nepřátele a ne spojence.
Na všechny padla tíživá atmosféra situace. A pak… Emi se začala smát. Ďábelsky smát. Ne tak moc, jako večer, kdy se spustila s Itachim (který mimochodem nepromluvil od začátku schůze ani jedno slovo)ale mělo to podobný nádech.
"Možná jsem labilní, ale na tvoji psycho-holku nemám." Ušklíbla se, když přerušila svůj minutový smích.
"Naposledy ti opakuju, přestaň se navážet do Endarie." Procedil skrz zuby Sasori.
"Ty vyhrožuješ?" sykla Emi. Její ruka mimovolně sáhla na rukojeť katany. Všichni cítili ve vzduchu problémy.
"Máš zkrat v mozku, že jsi to nepochopila?" ucedil Sasori. Vážně nechápal, kde se v něm všechen vztek bere. Potřebovalo to už ven. Všechna frustrace, vysílení, vztek za poslední týdny a navíc se do toho přimíchal i nehorázný strach o Endarii. Teď se to v něm všechno smíchalo a vybuchlo v jedné velké vlně, která směřovala přímo na Emi. Té se to ale nějak nedotklo. Na tváři ji pořád vysel pohrdavý úšklebek. Zvedla se z pohovky, každý ztuhl a napjatě čekal, co bude dál. Pein a někteří další pomalu šahali po zbraních, aby mohli případný boj zastavit. Sasori stál, ani nedýchal. Krev mu tepala ve spáncích, za zády už otevíral své svitky s loutkami. Napětí v místnosti by se dalo krájet….
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama