Passion of Darkness - 44. kapitola

14. prosince 2011 v 10:26 | Kurushimi |  Passion of Darkness


44. kapitola


"Umím milovat. Ale ještě jsem nemiloval tak, abych nemohl mít druhou ženu. Doufám ovšem, že se jednou zamiluji tak, že mi "ta pravá" bude stačit"


Sasori zatajil dech. Čas v místnosti se jakoby zastavil. Emi pomalu plula s větrem k Sasorimu. Všichni sledovali, co se bude dít. Černovláska měla na tváři pořád povýšenecký úšklebek. Svitlo jí v očích. Sasori už očekával střed.

Emi ho však obešla bez sebemenšího náznaku útoku. Obešla jeho a prosmýkla se kolem všech křesel a pohovek. Naposledy se otočila do naprosto ztichlé místnosti a zmizela za dveřmi.

O minutu později, kdy všichni vstřebali tak trochu šok, se jako první donutil k pohybu Sasori. Vyběhl z místnosti, protože zkušenosti mu říkali, nenechávat ženské kalibru Emi samotné s Endariou. Raději šel zkontrolovat její stav.
Kira také vstala. Rozhodla se, že půjde na misi co nejdříve, ať je co nejdříve zpátky.
"Tak asi je dnešní schůze ukončena." Řekl Pein zbytku organizace, která se už hrnula ke dveřím, a sám potom taky odešel.



Sasori doběhl k té temné místnosti a vpadl dovnitř. Rozhlédl se po místnosti. Nezahlédl žádný pohyb. Oddechl se, asi je přeci jen moc podezíravý. Hluk, který nadělal, když vpadl do místnosti, probudil Endariu. Ta doteď ležela na stejném lůžku, kde byla v kómatu. Ruku, ze které si vytrhla kapačku, měla obvázanou bílým obvazem. Sama byla smrtelně bledá. Saosri si povzdechl. V tom se posadila, koukla na něho a začala se posunovat na lůžku co nejdál od něho.
"Klid... jen… klid… Já teď půjdu pryč jo? Neublížím ti." Zvedl před sebe Sasori prázdné ruce a pomalu couval. Endariu to uklidnilo. Zrovna se jí zdálo o Sasorim. Leželi v nějaké posteli a mazlili se. Říkal jí, jak jí miluje. V tom ji probudil hluk a ona ho uviděla, jak stojí u dveří. Byla zmatená, šíleně zmatená. Byla si snad stoprocentně jistá, že to byla vzpomínka. Nadechovala se, aby něco řekla, když vtom se otevřely dveře podruhé.

Dovnitř přišla Tora. Sasori si stále ještě nezvykl na její nynější podobu. Byla to záhada, a jak se zdálo ani její sestra, či snad ona sama neví, co se jí stalo. Sasori ji nedůvěřivě pozoroval. Ona si ho nevšímala a zamířila k Endarii. Ta se posunula ještě trochu dál.
"Neublížím ti." Tora mluvila překvapivě uklidňujícím podmanivým hlasem. Bylo to tak silné, že to málem oklamalo i Sasoriho. Endaria se přestala třást a posunovat se dál na lůžku.
"Jsi v bezpečí. Podej mi ruku." Mluvila Tora dál. Endaria jí bez váhání podala ruku. Byla omámená, její hnědé oči byly tak vzdálené a přesto si byl Sasori jistý, že všechno vnímá. Tora sáhla do kapsy a Sasori nevědomky udělal krok k nim. Endaria sebou cukla.
"Idiote! Zůstaň tam, kde jsi." Sykla na něho Tora a znovu zopakovala větu, kterou pronesla před chvílí. Endaria jí znovu ruku podala. Tora jí do ruky dala jablko.
"Jez. Kousni si, je to dobré." Červenovláska si přiložila jablko k ústům. Kousla, přežvykovala, polkla.
"Co to děláš?" optal se Tory Sasori.
"Co asi myslíš? Potřebujeme do ní dostat jídlo. Kapačku jak vidíš, vyrvala. Nemůžu jí rozpíchávat druhou ruku, aniž bych to zkusila." Přesně v ten okamžik, kdy Tora dořekla poslední slovo se Endaria chytla za pusu. Upustila ohryzek jablka. Tora ji pohladila po vlasech a zase tím podmanivým hlasem jí vábila, že to všechno bude dobré. Endaria se zhluboka nadechla a vydechla. Tora se usmála.
"Co to bylo?" Sasorimu nic nedocházelo.
"Její žaludek není uzpůsobený jídlu. Je natolik stažený, že jablko je pro něj moc. Sviňáckej Orochimaru! Udělal z ní opravdu trosku. Ale to se spraví. Brzo bude moct normálně jíst."
"A její…"
"mozek?" doplnila ho Tora, "… onee-chan odvedla skvělou práci." Ušklíbla se. Sasorimu spadla čelist.
"Jak… Jak… Jak… to-to-to…" koktal.
"Co myslíš? Je to hlavně tvoje vina. Nemáš si zahrávat s mojí sestřičkou, protože ta neodpouští. Ta ne… Může se tvářit, že odpustila, ale vždycky budou její kroky směřovat k tomu, aby tě zničila. Tehdy jí v té kobce udělala něco, co na Endariu bude mít vliv ještě pěkně, pěkně dlouho. Moje sestra je v tomhle geniální. Jeden její krok je o tři kroky dál než ty tvé. Kdepak… Moje sestra neodpouští…" S tímhle prohlášením opustila místnost.

Emi s chichotáním procházela chodbami sídla. Nemohla se přestat smát té scéně v společenské místnosti. Bylo to pro ni nesmírně zábavné, když Sasoriho rozzuřila do nepříčetnosti. Zahnula opět doleva do neosvětlené chodby.
"Zase mě sleduješ?" zeptala se. Z jednoho stínu se začala nořit postava.
"Záleží na tom?"
"Není to moc příjemné."
"Jako by ses starala o to, co je příjemné Emi-san."
"Starám se o to, co MI je příjemné. Tobi, nebo ti mám říkat..." nahnula se k němu. Hleděli si i přes masku do očí a přitom na sebe zkoušeli své iluze. Byli u sebe tak blízko. "Mizukage-sama?" zašeptala Emi a koutky úst pozvedla k malému úsměvo-úšklebku. Dál nic neříkali, jen se propalovali očima. Po pár vteřinách, které jim připadaly jako hodiny, najednou oba zmizeli. Rozplynuli se ve stínech. Emi se vynořila ze stínů o několik chodeb dál. Ušklíbla se a pomalu se rozešla za jasným cílem…

Vzala to oklikou a teď si to namířila přímo k pokoji Hidana. Dneska potřebovala odreagování, a kdo by mohl být lepší? Zlehka zaťukala na dveře, a když jí nikdo neodpovídal, trochu je otevřela. Ve vnitř pokoje si jí nikdo nevšiml. Na křesle seděl Hidan a na něm byla přilepená Karin. Vášnivě se líbali a bylo poznat, že za malou chviličku míní zajít ještě dál. Hidanova ruka už hladila Karin na stehnech a druhá byla přitisknutá na jejím zadku. Emi pomalu a tichounce dveře zase zavřela. Potřásla hlavou, aby vyhnala ten obraz a rozešla se chodbou pryč. Hidan ji nepotěší… Kdo to bude tentokrát?

Ve stejné chvíli se v další podobné místnosti plné hučících přístrojů kontrolujících životní funkce probudila černovláska a její jasně modré oči zazářily do tmy…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Adelaine Pierce Adelaine Pierce | Web | 14. prosince 2011 v 18:07 | Reagovat

Po dlouhé době tady, koukám že jste hezky ukradli obrázek Adelaine z mojí povídky. :) (z xion.blog.cz)

2 endaria & SG-Deidara vaše SB:) endaria & SG-Deidara vaše SB:) | Web | 14. prosince 2011 v 20:59 | Reagovat

ospravedlnujem sa že som tu dlho nebola...ako tak pozeram vela toho tu pribudlooo :333 a ide sa čítať :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama