Passion of Darkness - 49. kapitola

19. prosince 2011 v 10:36 | Kurushimi |  Passion of Darkness

49.kapitola


"Otázka nezní "stačí ti to, co máš?", ale spíš "stačíš na to, co máš?""


Běžela nepřetržitě den a noc. Začínala být paranoidní. V jednom kuse si myslela, že ji Konoha dohání, že je ji v patách, i když to byla zcela nemožné. Byla si jistá, že má před nimi skvělý náskok. Dost na to, aby se oklikou mohla dostat do své vesnice. Když začne zahlazovat stopy kousek od vesnice a tam ji ukryjí, nikdy ji nenajdou. A na vesnici nepadne podezření, protože takové nařčení je i důvod k válce. Ren seskočila z větví stromů, opřela se o strom a oddechovala. Už neměla žádnou vodu. Z taštičky vytáhla krabičku s bojovými pilulkami, jednu si dala do pusy a rozkousala. Cítila, jak se jí vrací síla, ale unavená se cítila pořád. Věděla, že tyhle pilulky dodají energii tělu, ale mozek oblbnout nedokáží.



Zarazila se, rychle ucukla k zemi. Nad ní prosvištěl kunai. Ne, to není možné. Než všichni v Konoze zjistili, co se děje, než sformovali tým, než vyhledali směr… Konoha to být nemůlže, to je zcela nemožné. Myšlenky se jí honili hlavou jako v obrovském mixéru posazeném na kolotoči. Vyndala z pouzdra katanu, přitiskla se zády ke stromu, aby měla krytí, a rozhlížela se po lese. Byl klidný a tichý. Nedala se zmást myslnou představou. Hledala sebemenší stopu chakry. A také ji našla. Za jedním stromem napravo, za jedním z leva a jeden ninja se krčil v korunách stromu přímo před ní. Když ji chtěli zabít, neměli ji nechat sníst tu pilulku. Chakry měla na boj ještě dost. Rychle do druhé ruky chňapla kunai a hodila ho po tom napravo. Ninja se vyhnul a skočil před ní. Zaútočil na její levý bok katanou. Druhý na ni z bezpečné vzdálenosti metal kunaie, ale ne dost na to, aby se ji nedokázala vyhnout. Bylo vidět, že sice dává pozor, aby svému parťákovi neublížil, ale kdyby se něco stalo, moc by ho to nemrzelo. Ren se snažila odhalit totožnost nepřátel, ale všichni měli na tvářích masky.
"Z které jste země? Kdo vás najal?" Zasyčela na ninju, s kterým se teď přetahovala, katany skřížené.
"Z Konohy…" odpověděl ninja a uskočil od ní dál, aby se vyhnul seknutí katanou.
"Z Konohy nejste." Odfrkla si Ren a poslala na třetího ninju, dosud se krčícího za stromem, kunai. Ten okamžitě vylezl a celou mýtinu zahalil do podivného oparu podobného mlze. Ren zalapala po dechu.
"Tak já sejmu Hokage. Jsem pomalu čtyři měsíce v tahu a hned potom mě nechá má vlastní vesnice poslat na smrt? Nechá mě odkrouhnout svojí speciální jednotkou?" Začala vyřvávat na celou mýtinu. Konečně ji došlo, o co tady jde. Vůbec žádná Konoha, ani jiní hledači. Tohle byli ninjové ze speciální jednotky její vesnice, kteří měli příkaz ji, potom, co splní svou misi odkrouhnout. Konoha by našla její tělo, tím by ji přestala hledat a nepadlo by podezření na Mračnou. A mezitím, co byse tým vracel z cest, rozšířila by se zpráva o tom, že Konoha je bez Hokage a došlo by k válce. Ren ale nedocházelo, na co všechno je tohle dobré. Teď ale neměla čas nad tím dumat. Musí se zbavit těhle ninjů a jelikož do Konohy ani do své vesnice už nemůže a ani by ze své vůle nevkročila, obrátí se na třetí stranu barikády.

"Kibo, pořád máš stopu?" optal se Kakashi ten den už asi po sté. Okamžitě jak to bylo možné, sestavili velký tým a vydali se za vrahem své Hokage. Ještě nevěděli, jaké měli štěstí, že sebou tolik lidí vzali.
"Jo, moc za sebou stopy nemetla. Jsou tak den staré, doháníme ji." Přikývl Kiba a s Akamarem se vydali napřed. Kakashi si pro sebe pokýval spokojeně hlavou. Uvěznil své nitro někde hluboko pod zem. Teď si dal za úkol ji najít a někdo ji už zabije a on se může utápět v lístosti hned, jakmile dorazí domů. Nevěděl, jestli bude schopný ji sám vůbec zajmout, natož zranit, ale musel to udělat. Nejvíc ho mrzelo, že to všechno, všechny čtyři měsíce byla lež. Doma, v nočním stolku u jeho strany postele, ležel v malé, sametem potažené, krabičce malý prstýnek s diamantem. Chtěl ji ho dát asi za týden při jejich čtyřměsíčním výročí. Byl si jistý, že udělá správnou věc a že je ona jediná, s kterou chce mít děti. A ona mu celou dobu jen lhala. Omotala si ho kolem prstu, aby se dostala co nejblíže k Hokage a nevzbudila podezření. Je výborná herečka…
"Kakashi-sensei, prosím vnímejte mě." Jmenovaný trhl hlavou. Vůbec si nepomyslel, že se takhle může stratit v myšlenkách.
"Ano, poslouchám tě, Sakuro." Přisvědčil ji. V duchu se jen podivil nad tím, že neslyšel, ani ji neviděl, když začala utíkat zároveň s ním.
"Já vím, že je to těžké, ale zkuste teď na ni zapomenout. Kiba objevil stopu na východě, budeme zvolna odbočovat." Povzbudivě se na svého senseie usmála.
"Kam stopa míří?" optal se kakashi na oplátku. Neměl náladu ji v čemkoliv odporovat nebo ujišťovat. Tak zvolil ignorování.
"Teď jsme na cestě k mračné, ale stopa se pořád svěžuje. Brzo se obrátíme až k písečné."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama